V dnešní recenzi si představíme něco speciálního a tím je Poděbradská samička. Likér s výtažkem ze 42 léčivých bylin, inspirovaný recepturou knížete Hohenlohe.

Poděbradskou samičku daroval přímo výrobce

Příběh Poděbradské samičky

Mám rád produkty, které mají za sebou nějaký zajímavý příběh, ať už z minulosti a nebo třeba takový, který popisuje výrobní proces. Poděbradská samička rozhodně jeden takový zajímavý příběh má.


PS: A jejich webové stránky jsou taky strašně parádní 🙂

Počátek historie Poděbradské samičky začíná v 19. století, kdy se kníže Filip Arnošt Hohenlohe z Schillingsfürstu rozhodl společně se svou chotí přestěhovat na poděbradský zámek.

Filip Arnošt Hohenlohe z Schillingsfürstu

Z rodného Bavorska si kníže přivezl i recepturu jedinečného bylinného likéru obsahujícího jalovec, pelyněk, či zeměžluč. Ten mu byl dle doporučení místního lékaře Dr. Boučka podáván každé ráno před snídaní na lačno. Na zámku se likéru říkalo Weibchen, což si český personál volně přeložil jako Samička.

V poděbradských lázních zažívali v té době rozkvět a velký příliv hostů. Kavárník Josef Váňa nelenil a svým hostům začal mimo jiné nabízet právě tento léčivý likér, který začal připravovat podle osvědčeného receptu získaného od zámeckého personálu.

Konec a nový začátek

Ještě v 60. letech minulého století byla Váňova kavárna v provozu, ale po znárodnění v roce 1948 se už nijak nedala vrátit uvolněná atmosféra prvorepublikových poděbradských lázní a starých dobrých časů.

Přesto se doposud zachovala vzpomínka v podobě původního receptu, který si kavárník Váňa ve svých začátcích opsal přímo od pamětníka knížete Hohenlohe ze zámku. Na originální recept se podařilo navázat v roce 2017, kdy byla Samička opět inspirována původní recepturou hraběte Hohenlohe. Lázeňští hosté si tak mohou Poděbradskou Samičku znovu dopřát po více než 100 letech od jejího vzniku!

Zvláštní poděkování za poskytnutí historických údajů a souvislostí patří paní Janě Hrabětové.

Informace z webu samicka.com

Inspirace

Inspirováni starou recepturou v přesném poměru smíchali jalovec, pelyněk, zeměžluč, kmín a dalších 38 bylin.

Výsledkem je likér s nezaměnitelnou hořkosladkou chutí, kterou si zamilují dámy i lázenští šviháci.

Recenze Poděbradská samička

Většina bylinných likérů se vyrábí macerováním bylinek, kořínků, citrusových slupek, květů, kůry a podobných přírodních surovin v alkoholu, lihu nebo víně. Samotný macerát je zpravidla hořký nebo hořko-sladký. Výsledný likér pak ještě musí dozrát v sudech nebo lahvích. Obvykle mají bylinné likéry tedy hořkou nebo hořkosladkou chuť a obsahují 20-40% alkoholu.

Z dostupných informací se můžeme dozvědět o části bylin, které jsou v likéru zakomponovány. Níže si je krátce představíme.

Obsah alkoholu je 35%.

Andělika lékařská

Andělika lékařská je významnou léčivou rostlinou používanou již od středověku. Všechny části rostliny mají silně aromatickou vůni a ostrou, nahořklou chuť. Jako koření se nejčastěji používají zralá semena. a jako léčivá droga se používá kořen s oddenkem a to nejčastěji ve formě prášku či macerátu. Jako koření se přidávají do polévek, omáček a salátů. Ve středověku byl kořen užíván jako zvláště dobrý prostředek k odstraňování jedu z lidského těla.

Anýz

Pro léčebné využití i jako koření se používá plod – dvounažka zelenošedé, šedožluté či šedohnědé barvy. Sbírá se v srpnu až září, plody se nechají dozrát, suší se v tenkých vrstvách. Při sběru v terénu je možnost záměny s jedovatými plody bolehlavu.

Hořec

Hořec a konkrétně hořec žlutý je používán jako léčivá rostlina a slouží v výrobě hořkých likérů. K těmto účelům se i pěstuje. Používanou částí je oddenek, který má silně hořkou chuť. Podává se zejména při různých trávicích potížích a slabé činnosti jater a žlučníku.

Jalovec

Jalovčinky některých druhů, hlavně jalovce obecného, se využívají v gastronomii jako koření; vyrábí se z nich alkoholické nápoje gin a borovička. Esenciální oleje se užívají v aromaterapii a kosmetice.

Kmín

Jde o jedno z nejstarších používaných evropských koření. Jeho používání je doloženo už ze starověku. Používá se ke kořenění chleba či jiného pečiva, brambor, omáček, salátů, a mnoha dalších jídel, dále pak v konzervárenství, v likérnictví, ve farmacii a mnoha dalších odvětvích potravinářského průmyslu. Obsažený karvon pozitivně ovlivňuje trávení.

Pelyněk

Pelyňky jsou v místech svého výskytu prastarými léčivými rostlinami. Některé druhy (v evropských podmínkách hlavně pelyněk černobýl a pelyněk pravý) se pro své hořčiny dosud používají v lidovém léčitelství, hlavně při nemocech trávicího ústrojí, jako digestivum při nechutenství, nadýmání, gastritidách, dyspepsiích a žaludečních křečích, na podporu trávení a tvorby žluči, též proti střevním parazitům.

Zeměžluč

Zeměžluč je využívána ve fytoterapii jako léčivá rostlina. Nať podporuje tvorbu trávicích šťáv a zlepšuje trávení, užívá se při nechutenství, žaludeční slabosti, slabé funkci jater a cukrovce. Dále se používá při chorobách žlučníku. V homeopatii slouží zejména při trávicích potížích a k posílení jater.

Zbylé bylinky jsou tajné a stejně tak i kompletní receptura celého likéru.

Barva

Barva likéru je taková ta klasická tmavě hnědá. Přesně taková, na kterou můžete být u bylinných likérů zvyklí.

Vůně

Obecně likéry jsou zajímavé na vnímání vůně, stejně jako rumy. Vzhledem k tomu, že tento likér obsahuje tolik bylinek, jak bylo uvedeno výše, tak člověk, který by chtěl poznat všechny by musel být opravdu veliký znalec, ale to se týká i chuti a ne jen vůně.

Ve vůni znatelně poznávám hořec. Jeho vůni pozná snad každý. Doprovází ji vůně lékořice, máty, skořice a citrusů. Chce to čas a především se naučit rozeznávat jednotlivé bylinky. Vzhledem k počtu to není nic jednoduchého – to sám uznávám.
Vůně je tedy rozmanitá a zajímavá, přesně tak, jak je to u bylinných likérů vyžadováno a tolik oblíbeno.

Chuť

V chuti poznávám známe chutě lékořice, máty, citrusů. Doprovází je nahořklá chuť pelyňku a znát je i hořec. Bez něj by to ani nebyl pořádný likér.

Likér se dá popíjet samotný, nebo vychlazený. Doporučuje se podávat za studena a mražena při teplotách od 4 do -18°C. V zimě můžete likér použít do horkých nápojů, nebo smíchat s čajem, případně použít i jako přísadu do svařeného vína.

Poděbradská samička je rozhodně likér, který stojí za ochutnání. Vzhledem k původu a přijatelné ceně si myslím, že je to rozumná volba pro všechny, kteří mají rádi bylinné likéry a nebo i pro ty, kteří chtějí vyzkoušet něco nového.

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.